Problematikou dětského růstu, jeho zpomalení, případně zastavení se v naší republice musí zabývat rodiče cca 1 % narozených dětí. Možná si řeknete, že to není tak moc, ale když uvedeme, že se jedná o zhruba 5,5 tisíce dětí, tak už nám to dá jedno malé město a problémy celého města bychom se měli zabývat. Tedy ne my všichni, ale příslušní odborníci a organizace s patřičným zaměřením.
V dnešní době, kdy děti jsou většinou doma do 4 let věku a nechodí do větších dětských kolektivů, chybí možnost srovnání a tudíž rodiče mnohdy ani netuší, že jejich dítě neroste tak, jak by na svůj věk mělo. A protože neví, že by mohl existovat nějaký takový problém, tak ho ani neřeší. A přitom zdravý růst dětí je nejen pro ně samotné a pro nás, ale i pro společnost jako takovou, velice důležitý.
Jak zjistíme, že naše dítě špatně roste?
Především by si toho jako jeden z prvních měl všimnout dětský lékař – pediatr, ke kterému dítě chodí od narození a který by si měl výšku a váhu z preventivních, nebo i náhodných prohlídek zaznamenávat do růstového grafu, který by měl být a věřím, že i je, součástí zdravotních záznamů malého pacienta.
Další podnět můžeme dát my, jako pozorní a všímaví rodiče, a upozornit právě pediatra na to, že asi něco není v pořádku. Chodíme s dětmi ven, na hřiště, do různých zájmových kroužků, mateřských center a tam máme možnost porovnání s ostatními dětmi. A pediatr by se měl každým takovým upozorněním vážně zabývat. Pokud by se totiž zdálo, že ne vše je tak, jak má být, tak právě ve 3 letech věku dítěte, kdy by měla proběhnout preventivní prohlídka, je nejvhodnější doba na návštěvu u dětského specialisty – endokrinologa. Tuto prohlídku zajišťuje vždy pediatr. Endokrinolog by měl zjistit příčiny zpomaleného růstu a navrhnout i způsob léčby.
Jaké jsou příčiny?
MUDr. Božena Kalvachová, CSc. jich do své přednášky zahrnula hned několik a to jak fyziologické, tak psychické a dále některé, které ovlivnit můžeme a které nemůžeme.
Na prvním místě bychom si měli uvědomit, jakého vzrůstu jsou rodiče a prarodiče dítěte a od toho odvíjet další úvahy a aktivity. Je logické, že rodiče středního a menšího vzrůstu asi nebudou mít doma „dítě – žirafu“. To bohužel neovlivníme, i když bychom možná často chtěli.
To co ovlivnit můžeme, je způsob výživy dítěte, životospráva, psychická a citová pohoda našeho potomka.
Vliv na růst dítěte má už vývoj v těhotenství. Malý vzrůst může, kromě vrozených vad a syndromů, způsobit i nedostatečná výživa matky, kouření a alkohol v těhotenství, případně užívání některých léků a jiných toxických látek. Také toto jsou faktory, které můžeme poměrně snadno ovlivnit. Nízkou porodní hmotnost a malou výšku by tyto děti měly dohnat v průběhu prvních 4 let života. Dalším důležitým faktorem je výživa miminka v prvních měsících jeho života, kdy nejlepším způsobem je kojení, zase za předpokladu správné výživy matky.
„Ke správnému růstu jsou potřebné kromě bílkovin také vitamíny, minerály a prvky, kterým říkáme stopové. Nedostatek vitaminu A a zinku je prokázanou příčinou opožděného růstu, zejména u chlapců. Vitamin D, vápník, fosfor a hořčík jsou nezbytné ke správné tvorbě a kvality kosti, ve vzájemné souhře s hormony jsou klíčovými faktory, které mění chrupavku v pevnou kost v místě růstových zón.
Od výživy se přesuňme k životosprávě. Kromě pohybu a sportování potřebuje rostoucí dítko také dostatek kvalitního spánku. Růstový hormon, který po narození přebírá velení nad složitou regulací růstu, se vyplavuje přes den jen v malém množství. Po usnutí, ve fázi tvrdého spánku, se však jeho hladina silně zvyšuje ve vlnách, které jsou nejvyšší do půlnoci a pak se zmenšují. Další důvod, aby děti zbytečně neponocovaly.“ (MUDr. Božena Kalvachová, CSc.; Vaše dítě málo roste?)
Na výšce jedince se může projevit i nadměrná tělesná zátěž při extremních nebo náročných sportech.
A jak je to s psychickou a citovou pohodou? Citové strádání dětí, které jsou z neúplných, konfliktních, nebo nefunkčních rodin může také vést ke snížení tvorby růstového hormonu. V těchto případech je vhodným způsobem léčby změna prostředí a zlepšení situace. Také dlouhotrvající stres u dětí může vést ke zpomalení růstu.
Dalšími příčinami pro zpomalení růstu jsou nemoci různých orgánů v lidském těle, případné chronické onemocnění např. jater, ledvin, plic, apod. Příčinou je potom nejen nedostatek živin v těle, ale také působení různých léků.
Pozitivní informací je, že pokud dětské tělíčko není schopno samo produkovat růstový hormon, je možné jej dodávat a léčit příčinu nedostatku ve specializovaných ordinacích a centrech. Tato centra jsou ve většině krajů a jsou součástí fakultních nemocnic. Další informace je možno nalézt na www.detskyrust.cz.