Diagnóza: roztroušená skleróza

Proč právě já? Co mě ještě všechno čeká? Může nemoc způsobit změny osobnosti? A poškodit mé rozumové schopnosti? To jsou časté otázky nemocných i jejich blízkých. Zvyšují úzkost, stres, nejistotu či depresi, které jsou u lidí nemocných roztroušenou sklerózou poměrně časté…

Roztroušená skleróza mozkomíšní není nijak vzácným onemocněním. Právě naopak, její nárůst je značný – onemocní asi každý tisící člověk. Nemoc je opředena řadou mýtů a nepravdivých informací, které u pacientů i rodinných příslušníků vzbuzují strach, který zhoršuje celkový zdravotní stav nemocných.

Roztroušená skleróza postihuje především produktivní lidi ve věku 20-40 let, častěji ženy. Jedná se o autoimunitní, chronické, celoživotní a nevyléčitelné onemocnění, které zánětlivými ložisky postihuje bílou hmotu mozku a míchy. Léčba se zaměřuje především na zkvalitnění života, zmírnění projevů nemoci a oddálení invalidizace pacientů.

Lucie

24letá Lucie se dozvěděla diagnózu roztroušené sklerózy v roce 2000. Nejprve měla potíže s dvojitým viděním a občasné problémy s chůzí. Tři roky užívala interferon – beta a obtíže se výrazně zlepšily. Po operačním zákroku (který s roztroušenou sklerózou nesouvisel) se její zdravotní stav zhoršil, podařilo se ho naštěstí dostatečně zkompenzovat. Od té doby se žádné výraznější výkyvy neobjevily, musí však pravidelně užívat kortikoidy

Lucie je zaměstnaná jako administrativní pracovnice na městském úřadě. Má vážnou známost a v průběhu dvou let by chtěla mít děti. „Mám ale z těhotenství obavy a nevím, jak budu zvládat péči o dítě,“ říká. Občas si stěžuje na takovou únavu, že nemůže vůbec nic dělat.

„Pomáhá mi, že jsem registrovaná v Klubu mladých sklerotiků, kde můžu otevřeně s kýmkoli hovořit o svých problémech.“

Lucie má sice poměrně slušnou prognózu, že těhotenství i péči o dítě dobře zvládne, jistotu ohledně svého budoucího zdravotního stavu však žádný z nemocných nemá. Onemocnění roztroušenou sklerózou může probíhat velmi různorodě. U některých pacientů se projevuje poměrně mírným zhoršením příznaků (relapsy) s dlouhým bezpříznakovým mezidobím (remise), u jiných zanechávají závažná vzplanutí onemocnění trvalé následky, ale k dalšímu zhoršení stavu nedochází. Jindy se od prvního záchvatu projevuje trvalé zhoršování, které vede již ve středním věku k upoutání na lůžko a k inkontinenci. Jen velmi malý počet postižených dospívá k invaliditě již během prvního roku onemocnění. V jiných případech dojde k jednomu akutnímu vzplanutí a poté se nemoc neprojeví několik desítek let. Ač je roztroušená skleróza nevyléčitelná, minimálně v počátečních stádiích ji lze léky dobře kontrolovat.

Příznaky roztroušené sklerózy

Nemoc nejdříve atakuje oblasti, které jsou odpovědné za čití a pohyb. Dochází k poškození myelinu, bílé hmoty mozkové obalující nervová vlákna, který má ochrannou a izolační funkci. Tak vznikají defektní ložiska – plaky, které bývají mnohočetně a nepravidelně rozesety v prostoru centrálního nervového systému. Zánět myelinu vede k jeho následnému rozpadu. Někdy může dojít až k poškození samotných nervů. Nejčastějšími příznaky jsou mravenčení a snížení citlivosti, zvláště v rukou a nohách, a poruchy koordinace pohybů nebo snížená pohyblivost. Dalšími příznaky mohou být poruchy vidění, špatná výslovnost a zadrhávání, zánět očního nervu, neustálá únava. Tyto obtíže mohou trvat různě dlouhou dobu, několik týdnů i měsíců. Primární příznaky jsou přímým důsledkem poškození myelinu a většina se dá úspěšně kontrolovat vhodnou léčbou, rehabilitací a jinými léčebnými metodami.

Napsal/a: Hana Matlasová