Problémy při kojení a jejich řešení

Minule jsme si řekli o bolestivém nalití prsou. Tento problém se týká převážně maminek čerstvě po porodu. Ale i během kojení již staršího dítěte se s tímto můžeme setkat. Např. při různém bojkotu kojení, kdy dítě z ničeho nic přestane sát, nebo saje o poznání méně. Jedná se o přechodný stav, kdy je ale třeba prsa kontrolovat a snažit se předejít dalším komplikacím.

Poranění bradavky, dvorce – ragáda

Tento problém vzniká převážně chybou v technice kojení.  Dítě, které bere do úst pouze bradavku, nikoliv celý dvorec pak jazykem, nebo dásní bradavku obrušuje, může vzniknout prasklina, tzv. ragáda. Jak již víme z předchozích dílů, správné sání je takové, kdy je v ústech nejen bradavka, ale co největší část dvorce. Dále může dojít k poranění v oblasti dvorce. K tomuto dochází většinou z důvodu, kdy dítě na prsu tzv. visí. Matka prso nevhodně podpírá, převážně pokud jde o velká prsa. Dále může k této prasklince dojít, pokud matka oddaluje prso od úst nebo tváře dítěte. Např. v případě i jinak správně přisátého dítěte, pokud má matka chybný pocit, že dítko má v tkáni prsu zabořený celý nosík a nemůže dýchat. Jak již víme, dýchat může velice dobře, není nutné prso jakkoliv od úst oddalovat. Tímto se kůže na prsu nevhodně napíná a k prasklince může hravě dojít.

Co dělat?

Pokud se jedná o malé poranění, místo je zarudlé a prasklina není na první pohled viditelná, místo nekrvácí, pak postačí promaštění mastí, např. Bepanthen. A dále nechat prso často větrat, po kojení dobře osušit, omývat jen čistou vodou bez mýdla.

Krvácející rána, prasklinka – zde se velmi osvědčilo tzv. vlhké hojení. Ještě donedávna se léčilo mastí a náplastí. V současné době se používají hydrogelové polštářky. Tyto polštářky zakoupíte v lékárně, vyrábí je několik firem. Cena je vyšší oproti běžné náplasti. Hydrogel zajistí, aby místo bylo hydratované, nikoliv však vlhké a hojení je mnohem kratší. Již během 12ti hodin můžeme pozorovat velké zlepšení a k úlevě dojde prakticky okamžitě.  Polštářek lze nastříhat na požadovanou velikost, přiložit na postižené místo. Před kojením se sundá, ale lze opakovaně použít. Tyto polštářky doporučuji mít po ruce, v případě potřeby hojí opravdu velmi rychle a výsledky jsou vynikající. Měla jsem možnost sledovat průběh hojení poměrně velké ragády s použitím těchto polštářků a opravdu jsem byla velmi překvapená. Nutno ještě dodat, že zde píši o čisté ráně, bez přítomnosti hnisu apod.

Při ragádách se také doporučuje používání chráničů bradavek. Tento chránič se vkládá do podprsenky a zabraňuje bolestivému odírání místa oděvem matky. Chránič nezamezuje průniku vzduchu, což je dobře.

Ani v tomto případě není vhodné používání odsávačky MM, která problém zhoršuje, prasklinku roztahuje ještě víc.

Pokud je v rance již infekce:

–          Zde je na místě použití mastí – např. Bactroban, Framykoin aj. a následné použití chráničů bradavek.

–          Pro správný výběr léčivé masti je vhodná porada s lékařem. Jelikož je bradavka vrásčitá, mast nelze zcela omýt z povrchu. Měla by být použita tedy taková mast, která je při kojení vhodná. A nanášet jen malé množství.

Moučnivka – kvasinková plíseň

Jedná se o nadměrné přemnožení kvasinek Candida. Tyto kvasinky jsou v organizmu běžně přítomny, ale za určitých podmínek dojde k jejich přemnožení. Např. vlivem oslabení organizmu, při užívání antibiotik, stresu, špatné výživě atd.

U dětí často najdeme bílé povlaky v ústech – moučnivku.

Příznaky:

–          Matku kojení bolí – přitom nemá viditelné poranění na bradavce a dvorci.

–          Cítí bolest jakoby v hloubce, uvnitř bradavky a prsu.

–          Matka udává bolest nejen při kojení, ale často ji vadí i podprsenka, odírající se oděv.

Co dělat?

Zde je vhodné použití mastiček, jako např. Bactroban, Pevaryl proti plísni a jiné.

Nutné je přeléčení i dítěte. Můžeme použít tzv. fialku, tedy genciánovou violeť.

Vhodná je i úprava jídelníčku, vynechání cukrů, osídlení střevní flory laktobacily apod.

Retence

Retenci je mnohdy těžké odlišit od zánětu prsu, mastitidy. U retence není příčinou bakterie, ale jedná se o reakci na mléko, které se vlivem např. přeplnění dostalo přes stěnu mlékovodů do okolní tkáně. Ač je MM produktem ženy, ona sama ho „nezná“. Její tělo reaguje na bílkovinu MM zarudnutím a horečkou. Jedná se o tzv. sterilní zánět. Nejčastěji se mléko zadržuje v postranní oblasti prsu, někdy na spodní straně.

U retence často nahmatáme ohraničení, bulku. Oblast je červená, bolestivá. Matka nemá viditelná poranění v oblasti bradavky a dvorce. Horečka nastupuje znenadání, během chvilky, z plného zdraví a může být opravdu vysoká.

Co dělat?

Důležité je rozmasírování postiženého místa, nejlépe v teplé vaně, sprše. Pokud se podaří bulku vymasírovat a tímto mléko vytlačit přes bradavku ven, máme v podstatě vyhráno. Někdy matka přímo vidí, jak z bradavky vyjde bílý zatvrdlý kousek mléka. Snažíme se tedy o uvolnění postiženého místa a obnově toku mléka. Stejně jako u bolestivě nalitých prsou používáme studené obklady, před kojením naopak nahříváme. Maminka může vzít tabletky Paralenu, či Brufenu. Pokud se stav nezlepší, nedojde k úlevě a odeznění horečky do 24hodin, je vhodná návštěva lékaře.

Zánět prsu – mastitida

Jedná o podobné příznaky jako u retence. Zarudlé, ale neohraničené místo, teplota. Matka se cítí celkově špatně. V ordinaci lékař může stav posoudit pomocí ultrazvuku. Pokud má, nebo v předchozích dnech měla matka nějaké poranění na bradavce, či prsu, je zde velká pravděpodobnost, že se jedná právě o tento zánět. Nejčastěji ho způsobuje bakterie Staphylococcus.

Co dělat?

Zde je ve většině případů nutné nasazení antibiotik. Je třeba si uvědomit, že v případě tohoto onemocnění dítě během kojení pije i hnis (který může způsobovat např.průjem u dítěte), což je větší komplikace, než antibiotika, která jsou s kojením kompatibilní. Maminka ale může dále kojit, kojení je žádoucí. Ještě v dnešní době se setkáme s názorem lékaře, že při zánětu prsu není vhodné kojení, což je samozřejmě špatně. Lékař může předepsat takové léky, které miminku neublíží.

V malém množství případů může dojít k vzniku abscesu prsu, tj. k ohraničenému ložisku hnisu. Toto ložisko je nutné odstranit, rozříznout a vypustit. Nejedná se ale o častou komplikaci.

Většině těchto komplikací lze předejít, převážně správnou technikou kojení a péčí o prsa kojící ženy.

Předchozí díl seriálu o kojení – Péče o prsa a bolestivé nalití prsou
Další díl seriálu o kojení – Neprospívání kojeného dítěte
Autorka je laktační poradkyně – matka, členka LALI a na portále VašeDěti.cz vede poradnu Kojení.