Ani nevím jak nejdřív začít… zkrátka tím nejdůležitějším, včera jsem byla po měsíci v poradně… a všechno je v pořádku, malej nebo malá roste jako z vody a za 14 dní jdeme na genetiku. Jen mě trochu zklamal ultrazvuk. Tentokrát vůbec nebylo nic moc vidět a navíc pořád nemám fotku. Já nevím, to si o ní prostě budu muset asi říct?! Jediné, co se panu doktorovi nezdálo, byl zase vyšší tlak. Jenže těžko pochopí, že jsem si v čekárně přečetla sms od tatínka, který po 1,5 měsíci napsal… Tak za chvilku klesnul, tak snad dobrý, musím si na to dát příště pozor.
No takže s taťkou nic novýho, jen jak se mnou cloumaj hormony… Začínám měnit názor na to, že budu hodná a mlčet, aby jeho život šel podle JEHO plánů. Ta skoro dvouměsíční ignorace tomu napomohla. Není příjemné potkávat jeho rodiče. Jít prostě po ulici a potkat babičku nebo jediného dědečka svého dítěte, kteří neznají ani mě, ani nemají ponětí, že nějaké vnouče bude… Potkávat jeho přítelkyni, které je mi líto ještě víc. Protože při představě, že si ho podle těch plánů příští rok vezme a dozví se za 5, 10, 20 let, že má dítě… Není mi z toho moc dobře, měl čas si rozmyslet, co a jak a ani se neozval a teď pořád neví, jak se chovat… 🙂
Ale teď k těm spoustě příjemnějším věcem. Nějak teď nic nestíhám, začala jsem docela konečně pracovat, po prvních náladových líných dnech doháním vše potřebné, navíc se snažím pomáhat bráchovi ve firmě a jak mám u sebe ségru, která mi se vším pomáhá, je všechno takový víc zaběhnutý… Má to svůj řád 🙂 a navíc musím, dokud není mimi, pracovat a šetřit, pak vůbec nevím, co bude a jak to budu zvládat, takže motivace je víc než dost. Kolikrát večer jen zapnu pc a usnu s ním na klíně. Minulý víkend jsme měli ve městě vinařskou akci, takže i když jsem byla o vodě, s přáteli jsem se zúčastnila a víkend utekl jako voda… A tenhle týden tu byla 7 letá neteř na prázdninách, takže bylo taky veselo.
Jeden den výlet vlakem do ústecké ZOO, druhej den kino, třetí zoopark, cukrárna na zámku, bitva vinařů, návštěva prababičky atd… a včera dokonce pyžamová párty na rozloučenou 🙂 no žádná nuda a pořád se něco dělo.
Ten týden s neteří jsem si fakt užívala, její otázky typu, jak jako vím, že mám v břiše mimino, mě těšily i rozesmávaly zároveň. A s chutí jsem jí odpovídala, jak to šlo. Dokonce chtěla jít se mnou v pátek do poradny :-), prej by určitě poznala už teď, jestlli bude mít bratrance nebo sestřenici 🙂 a klidně by se mnou šla příště, tak si to mám rozmyslet… Zatím se cítí na ježdění kočárkem a krmení, ale přebalovat má teta Majda, čili ségra. Prostě sranda byla pořád…
Jinak dneska se u mě zastavil můj bývalý šéfík s rodinkou. Hned jak se jeho ženuška dozvěděla, že jsem těhotná, nabídla mi věci po dětech, mají 4letého kluka a roční holčičku a zrovna rekonstruovali byt a moc ráda a hlavně rychle se toho chtěla zbavit, a tak než jsem stihla s poděkováním domluvit nějaký odvoz, ještě mi to i přivezli… A musím říct, že mi to udělalo obrovskou radost! 🙂
Další novinkou bylo pro mou babičku, že bude mít své 10. pravnouče. S překvapení se pomalu zapomněla zeptat na tatínka, takže jsem to tak nějak „okecala“ 🙂 a myslím, že se těší jako všichni okolo. 🙂
Jinak se celkově cítím hodně dobře, ráno už mi není „šoufl“, jen to vstávání mě ničí… spánek je to, co mi teď bere nejvíc času 🙂 Akorát mě pořád od počátku bolí prsa, někdy je to až k nevydržení a už mám 4 kg nahoře.
Vybrala jsem pro vás fotky, kde jsem já s neteří v ZOO u obřího trpaslíka, neteř u slonů a přípitek na pyžamové párty, který si Anetka užívala naplno. 🙂
Teď už jdu zase spát, tak se těším na příště a snad se konečně objevím častěji… A nebudu usínat ještě než vyřídím služební emaily. 🙂
