S příchodem tolik očekávaného jara přicházejí i práce na zahradě. Jednou z důležitých prací je prořezávání a stříhání stromů. Důvodem k řezu je to, že by se mohly větve pod tíhou plodů lámat nebo by v příliš husté koruně plody zahnívaly nebo nedozrávaly. Mnoho lidí chce všechny stromy prořezat hned v březnu a někdo má nutkání dokonce už v únoru, to je ale chyba.
Peckoviny jsou např. bluma, třešeň, višeň, švestka (slíva), broskvoň, meruňka, mirabelka, renklódaExistují dvě základní pravidla pro řez peckovin.
- Řežou se v době vegetace, to je v době pozdního jara nebo července a srpna, kdy máme sklizeň nebo těsně po sklizni. Po sklizni řežeme pouze třešně. Broskvoň a meruňka poházejí z teplejších obastí, jejich vegetace se uvádí přibližně k srpnu a první polovině září. Provádění střihu v zimním období se považuje za nejhorší, protože se do ran mohou dostat houby a bakterie.
- První dva roky po výsadbě provádíme výchovný řez. Po správném řezu v těchto letech už se koruna tolik nezahušťuje.
Broskvoně se řežou každé léto. Pokud se koruna v dalších letech zhušťuje, provádíme prosvětlovací řez.
Tvar koruny
Prořezáním můžete ovlivnit i tvar koruny stromu, mezi dva nejčastější typy patří:
– dutá (kotlovitá) koruna – je častější a výhodnější při horších světelných podmínkách
– pyramidální koruna– dole širší, nahoře užší
Výchovný řez
– provádí se na jaře před obdobím vegetace
– řez, při kterém zakládáme tvar koruny, aby odpovídala podmínkám stanoviště
Udržovací řez
Teď, když máme korunu hotovou, budeme ji v následujících letech udržovat. V odborných literaturách se uvádí hlavní principy řezu, které platí pro všechny ovocné stromy:
– průřez provádíme v intervalech 2-3 roky, aby nový přírůstek nebyl příliš bujný
– nejdříve odstraňujeme větve suché a poškozené
– řežeme výhony rostoucí do středu koruny nebo kolmo nahoru, takové totiž zabraňují prosvětlení
– zbavujeme se větví, které rostou vedle sebe nebo se kříží, zpravidla řežeme větev, která roste více nahoru
– výhony, které rostou vodorovně nebo mírně šikmo, necháváme, protože jsou plodné
– přestárlé plodné výhony prosvětlujeme, ale opatrně, protože peckoviny mají radši, když jsou silnější větve a kmen ve stínu
– s mírou se zbavujeme bočních větví a nadměrně velkých výhonů na okraji koruny – tyto větve neplodí
Bezpečnostní řez
– provádíme kdykoli
– odstraňujeme větve suché, nalomené a takové, které hrozí pádem
Můžeme se setkat i s názory některých permakulturistů, že strom žádné prořezávání nepotřebuje, potřebuje pouze dostatek místa. Prořezáváním strom sice striktně nestřídá léta úrody a léta neúrody, ale o to dříve také zestárne.
Napsal/a: Klára J.
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Dobrý den, prosila bych o radu.
máme na zahradě dvě švestky jedna dozrává koncem srpna a druho tak polovina září. Ta první má jen 6 větví ale jsou strašně dlouhé a druhá je hodně hustá chtěla bych je prořezat a zkrátit dlouhé větve ale nevím v kterou dobu to mám udělat.
Děkuji za pomoc.
S pozdravem Tumová