Jelikož se v projektu ŠVD budete setkávat s Filipem, který nastoupil první třídu do waldorfské školy rozhodla jsem se upřesnit některé věci, které mohou být pro chápání textíků důležité, nebo alespoň zajímavé. Další podrobnosti můžeme probrat v diskuzi.
Vzdělávání waldorfského směru dětem přináší radost ze společného objevování světa, respekt k jejich k individuálním potřebám a prostor pro svobodu myšlení.
Hlavní vnitřní odlišností je pohled na dítě a přístup k němu.
Hlavními vnějšími odlišnostmi jsou:
* Epocha trvá cca 2 hodiny v kuse a je řazena hned na začátek vyučování. Vyučují se v ní všechny hlavní předměty – př. ČJ, Ma, Dě, ČJS… Epocha se dělí na část rytmickou, výučovací a vyprávěcí. Takto koncentrovaná organizace výuky obecně podporuje soustředění žáků, umožňuje hlubší ponoření do tématu a vyučování v mezipředmětových souvislostech. 1 epocha trvá 3 – 4 týdny.
* Epochové sešity místo učebnic – děti nepoužívají hotové učebnice, které nevyhovují dynamickému a mezioborovému pojetí výuky. Vytváří si vlastní pracovní sešity a k rozšíření svých poznatků používají (ve vyšších ročnících) encyklopedie, atlasy, odborné články a další.
* Kreslení forem – to je důležité pro uvolnění ruky (hl. v první a druhé třídě), ale také rozvoji hemisfér. . Tím, že se dítě učí vnímat zákonitosti mezi jednotlivými částmi své kresby a zároveň sledovat vztah mezi kreslenou formou a jejím pozadím, vyvíjí se v něm cit pro kompozici. Současně je přirozeně položen základ pro pozdější studium geometrie. Filipa toto moc nebaví, v první třídě se jedná o čáry a křivky. Tento předmět pokračuje i ve vyšších ročnících a nakonec z toho vznikají moc hezké umělecké „obrazy“.
* Eurytmie – Pohybové umění, díky kterému se děti učí vnímat a ovládat své tělo. Eurytmické pohyby jsou odvozené z pohybových forem, které vypracoval R. Steiner (zakladatel w. pedagogiky) na základě podstaty řeči a hudby, proto je eurytmie nazývána viditelná řeč – viditelný zpěv. Sama jsem na tento předmět zvědavá. Také jeden z těch předmětů, které přesahují do dalších ročníků. Budeme mít ukázku na třídních schůzkách…
* Děti v rámci hudební výchovy povinně hrají na flétnu – vše podle sluchu. V pracovní výchově se naučí plést, háčkovat, šít. V dalších ročnících přibude předmět řemesla – upečou si chleba, postaví dům, zkusí sochařství, měditepectví apod. – je toho hodně na vyzkoušení (-: manžel je zejména z této části nadšen. Tím se děti stávají zručnějšími, ale zároveň posilují svou trpělivost a vytrvalost vedoucí ke zdárnému dokončení díla. V první třídě nás tedy čeká pletení, to znamená zjistit kde se bere vlna, jak se zpracovává, vyrobit si jehlice, namotat si klubka a uplést si obal na flétnu. Dále také háčkování a znovu pletení, ale např. ponožek na 5 jehlicích – no to nevím, kdo mu s tím bude doma radit. Ale to už jsme v druhém pololetí, takže nepředbíhat.
* Důležitou částí školy jsou slavnosti – ty prožívá celá škola. Začíná to 1. září a pak už skoro každý měsíc nějaká slavnost. Slavnosti navazují na přírodu, na roční období.