Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Zas to moje plánování 🙂
Tak asi končím s optimismem 🙂 Když jsem si o vánocích plánovala, že poslední dva měsíce těhotenství si konečně užiju, skončilo to nekonečným zánětem průdušek a antibiotikama. Neodradilo mě to a plánuju si dál: vidím krásné jaro a léto, které trávíme na zahrádce – Vojta si hraje na písku, Johanka krásně spinká v kočárku a já se hrabu v kytičkách, v lepším případě se opaluju nebo se válím v bazénu. TAkže: v úterý nám před kuchyňským oknem zastavil obří kamion. Myslela jsem, že řidič zabloudil, protože jsme na konci slepé ulice s rodinnými domky a pak už je jen velký park. Ale řidič začal odplachtovávat a pak už to šlo v rychlém sledu. Začalo se to tam hemžit lidma, strojema a autama, z kamionu se vyložily obří trubky přímo do parku, vedle vyrostly buňky pro dělníky a ve schránce se nám objevila zpráva, že začíná oprava kanalizace. Konec stavby je naplánován na 31.SRPNA !!! Před barákem už máme díru. Vzhledem k tomu, že máme rohový dům a předzahrádku, není opravdu kam se schovat. Když jsme na zahrádce, kvůli hluku se skoro neslyšíme a s dělníky nás sice odděluje plot (průhledný), ale jinak máme od sebe tak 5 metrů. Okna už jsou špinavý teď a to dělají jen 2 dny. Přemýšlíme, jestli letos vůbec má cenu stavět bazén, když na něj máme místo v rohu zahrádky přímo u plotu, takže asi tak 2 metry od prvního bagru. Když pominu ten prach a hluk, tak z představy, že mi při koupání kyne bagrista z kabiny, když náš plot má asi metr na výšku, zrovna radostí neposkakuju. A to přestože už jsme s bagristou kámoši, neboť tady kus kanalizace už dělali předloni. To bylo z druhé strany naší rohové zahrádky, kde jsem měla záhonky. Pánové si vždycky udělali pauzičku, sedli si na plot a kybicovali do sázení, setí i plení. Záhonky už jsem zrušila, tak letos by mi třeba mohli dolévat Sangriu, namazat záda nebo za mnou rovnou hupsnout do bazénu. No, nakonec to není až tak špatná vyhlídka: Vojtíšek bude hodnej, protože si bude na pískovišti hrát s novým kamarádem potkanem, který za námi přišel na návštěvu z kanálu, pláč z kočárku přes rachot prostě nebude slyšet a já budu přímo z bazénu klábosit přes plot s novýma kámošema. Prostě pohoda :-)))
No, tak takhle nějak to probíhá i u nás. Zatím jsme ve fázi: rozkopali, udělali, zahrabali poprvé. A každým dnem se naštěstí posunují o kus dál od našeho domu. Čekám, kdy přijdou druhá várka, co rozkope atd.. :-))). No zkrátka, je vidět Jarmuschko, že máš v tomhle oboru praxi a dokonalý přehled 🙂
Ber to z té lepší stránky – udělají vše najednou.
U nás to vždy vypadalo tak, že přišli jedni, rozkopali, udělali, zahrabali.
Týdenní pauza.
Přišli další, rozkopali, udělali, zahrabali.
Týdenní pauza.
A tak pořád dokola.
A celé léto jsme trnuli vždy, když se hnaly mraky – pak nebyla cesta, pak byl močálek…
No, musím říct, že k mé velké radosti se ukázalo, že budou pokládat dost velký kus té kanalizace, takže se pomalu a jistě budou přesouvat dál a dál od našeho domu. Dneska jsme totiž už konverzovali přes plot :-))), tak jsem vyzvídala něco o průběhu prací. Teď se teda budou vzdalovat, ale nastoupí elektrikáři, protože se bude dělat komplet nový osvětlení v ulici i v parku a pak budou dělat nový povrch silnice. No tak uvidíme. Pěkně urostlý tam teda ale z těch pracovníků není opravdu nikdo, dneska jsem to okoukla bystrým okem :-))
Jak Tami pokračujete? 🙂 Už svítí sluníčko, tak doufám, že pan bagrista už trénuje :-))
My už máme na půlce domu barvu, tak snad už to lešení brzy půjde dolů – tedy na druhou stranu domu :-))
U nás se zase před dvěma lety prodávaly byty do osobního vlastnictví.
A jak si to lidi koupili, tak začalali renovovat. Jenže to vyšlo tak, že to šlo postupně. 14 dnů se vrtalo a bouchalo v jednom bytě, binec na chodbě (i ve výtahu). A jak jedni skončili, začali druzí.
Hrůza, hluk, malý děti ani nemohly spát po obědě.
Snažili jsme se domlouvat, aby třeba dělali pauzu 12-14 hodin, aby se Ti prckové aspoň odpoledne vyspali – aspoň chvilku, jenže málokdo to dodržoval. Bylo to peklo a trvalo to celé prázdniny…
Jak já jsem ráda, že už bydlíme sami…
Tamino,opět jsi mě rozesmála.Vím že na bagru,hlučnosti a prachu není nic směšného-spíš naopak,ale když ty to umíš tak krásně podat,že nejde se nesmát-úplně jsem živě viděla bagristu jak ti natíká záda:-)Přeju,aby se to alespon urychlilo a vy měli aspon trochu toho klidu.
Holky, tak nám před vánoci dělali nový výtah……. A podotýkám, že bydlíme v devátém patře (pod střechou) a výtah nám nejel 4 týdny. Poprvé ho spustili 22.12., takže dva dny před Štědrým dnem… To byla taky paráda, protože dokonce to, že bude dlouhodobá odstávka výtahu nám jako ani dopředu nikdo nehodlal oznámit. Prostě jedno pondělí přišli, chtěli ho vypnout a divili se, že to v domě nikdo neví.. tak se “smilovali“, nechali nám ještě jedno odpoledne a výtah vypli až od úterý ráno…
A zároveň nám s tím výtahem dělali i novou střechu (přecijenom při dešti do té původní už zatýkalo – bylo už načase….). A když prostě nebylo dobré počasí, tak dělnící celou směnu proseděli a prokouřili na schodech.
No, ale proč jsem si na to teDˇvzpoměla??? Díky těm “urostlým“ dělníkům, o kterých tady píšete….
Ti naši, nejen, že nebyli urostlí a jenom odhazovali jeden nedopalek za druhým….. Ani na sprosté slova si tak nemůžu zase stěžovat…Ale oni zase mluvili skoro všichni rusky…. takže jsem jim ty sporsté slova asi moc nerozuměla…. Tož tak si vyberte….!!!!!
Jovanko, bohužel nebydlíme (nám nezateplujou…)
Teda! Ten konec je úsměvný. Tak to nás teď čeká stěhování do většího bytu. Jenže nejdříve ty úpravy v tom předešlém bytě+plus tý námahy. Ale zase budeme konečně mít vlastní ložnici a prcek bude mít obrovský dětský pokojíček, časem mu tam snad přibude i bráška-doufám…. No když tu bydlela ještě babička, tak tu nejdříve bylo šíleně moc holubů, těch se město zbavilo tak že sem dali potkany a krysy, a těch se dále zbavilo, když nám sem dali kočky. Takže pod barákem teď máme asi 10 koček. Ale zase tu nemáme ty potkany a holuby. Sice ty kočky skáčou na auta, brousí si drápky o laky aut. Když se jedna chtěla uvelebit na našem autě, chtěla jsem po ní hodit kámen, pak jsem si uvědomila, že bych stejně netrefila kočku ale naše autíčko.
Martasko, a nebydlíte náhodou v našem domě? :-))