Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Tak je po klidu
Zrovna nedávno jsme si s kolegyní notovaly jak je nám po dlouhé době v práci fajn a že přišla pohoda.
Asi jsme to zakřikly, jelikož dnes, po týdnu nejistot toho co bude nám na hodinu odvolali ředitelku – největší podíl měl politický boj o korýtka a ona padla jako obětní beránek. Takže zítra nás předává komplet auditorovi, který nás dočasně povede. Co bude dál je ve hvězdách.
Takže od zítra zůstávám sama na třídě, nevím co a jak bude, není vyřešený zápis, nevíme jak budeme a nebudeme fungovat dál.
HLavně nejhoší je, že nevíme jaká bude nová říďa. No mám z toho krapet zamotanou hlavu, nemám ráda změny a nejistotu a tady je celý zástup od obojího.
Ach jo, proč jednou nemůže být klid aby to nebylo jen ticho před bouří.
Omlouvám se že to tu ventiluju, ale momentálně to zaměstnává všechny mozkové závitky až se bojím abych je nestrhla.
Taky se tímto chci drobně za případné zanedbávání poradny a ostatního, teď to bude “záhul“.
Taky přeji pevné nervy, pokud člověk nemůže dopráce chodit s klidem, je to nanic. Zažila jsem to před půl rokem, u nás ve firmě to funguje stylem známý známého, je tam milion nekvalifikovaných lidí. Nejradši mají pokud člověk jak se říká drží h…a krok. Bohužel já jsem typ člověka až moc úpřímný, když s něčím nesouhlasím, tak to řeknu, aspon svůj názor. Jenže to se u nás nenosí, takže když jsem se v září ozvala, dostala jsem pak smlouvu čtvrt roku po měsíci na dobu určitou s tím, že musím vědět, kdy co můžu říct. Tím podotýkám že sprostě jsem s nikým nemluvila, jen jsem se slušně vyjádřila. Tím mi hezky zavřeli pusu, takže si hledím svýho-kolikrát se koušu do jazyka a tak ráda bych něco řekla, a mám se shora klid. Nebýt těch peněz a dobrých spolupracovnic, už jsem byla stokrát pryč.
Přeji pevné nervy, Chjorko, – já si to zažila před 3 lety. Šéf díly politickým tlakům zdrhnul dřív než jej vyhodili (jako téměř všechny šéfy na úřadu) a tak mi ten “dáreček“ – vedení – befelem přidělili místo něj.
Za ten rok co jsem to dělala jsem zhubla tak, že jsem vypadala jak z koncentráku – a když jsem nakonec odmítla vyhovět “kamarádovi kamaráda“ a porušit zákon, tak udělali reorganizaci – náš odbor sloučili s jiným a mne pro nadbytečnost vylili :-). Ještě že příroda byla na mé straně a otěhotněla jsem dřív, než doběhla výpověď – těhotenství jsem si užila – za plný plat s překážkou v práci na straně zaměstnavatele.
Za ty 2 roky, co tam nejsem, neudělali vůbec nic a to co se 10 let tvořilo, jde úspěšně pod kytičky – jen na mém bývalém postu se vystřídal kdo mohl :-))), nová vedoucí už zase podala výpověď, takže budou hledat nového kašpárka co bude držet pusu a krok a dělat co se mu poručí :-(.
Díky všem, řeknu vám že to co se u nás stalo nebyla nic než nechutná politika.
Vypadá to tak, že si úředníci našli skulinku jak dosáhnout svého, celá akce proběhla jen pro to aby nás sloučili se základkou.
Říďa se nedopustila ničeho závažného, ale přesto byla odvolána z funkce, momentálně byla jmenována zástupkyní (to je první bod – pokud by opravdu něco udělala tak jí sebrali klíče a konec) a až se to všechno vyřeší tak se z ní stane vedoucí učitelka.
Také vyprávěla jak probíhala její obhajoba na úřadě – v podstatě nikoho nezajímalo co říká a na konci vytáhli předem připravený odvolací protokol.
Řeknu vám že mě to tak znechutilo že dost vážně zvažuju odejít ze školství. Místo toho aby podporovali školku která funguje tak dělají všechno proto aby to všem znechutili.
Chmjorko, tak to je nepříjemné. Tak se držte!
Chmjorko 🙁 Moc moc držím palečky, aby se to brzy vyřešilo a ty nemusela dělat ani kompromisy, ani to, co nechceš! Hodně štěstí!
Přeji, ať se to brzo vyřeší. Nejistota, možná i nějaké to napětí a dusno asi nemá rád nikdo. Tak ať to netrvá dlouho a ať to dopadne jak nejlíp může. Pak dej určitě vědět, jak to vypadá.
To je vážně nepříjemné, moc držím palce, ať se to vyřeší. Třeba bude nová říďa nakonec lepší nebo nebude horší. Moc bych Ti to přála. Mariata.
Chmjorko, držím palce, myslím na tě!
Chmjorko!
To je mi líto, že máte v práci takové problémy. Znám to nejistotu a změny nemám taky ráda. Tak držím palce, aby se vše brzo a dobře vyřešilo.
Mirka
Jarmuschko, to je to čeho se děsím úplně nejvíc, já chci být s dětma, pracovat u nich a užívat si to, tam je moje místo, nechci mít plnou hlavu papírů a objíždět úřady, řešit žabo-myší války a vůbec dělat věci které mě nelákají. Pak by to podstatné proč to dělám – samotná práce s dětmi byla jen okrajová. Zkrácený úvazek u dětí by mě uspokojit nedokázal a abych dělala naplno ředitelku a ještě práci u dětí to bych dlouho nedokázala a taky bych si tím zlikvidovala veškerý soukromý život.
Ne, na tohle opravdu ambice ani povahu nemám.
Teď si říkám že počkám co tohle přinese a při nejhorším si myslím že bych sehnala práci jinde celkem bez problémů.
Jen to přišlo z čistého nebe a nečekaně, musím se s tím nějak vnitřně vyrovnat.
Ahoj Chmjorko, to je mi moc líto… Doufám, že se brzy vše vyřeší. Pevné nervy a úsměv.
Chmjorko, my se s kolegyní shodly, že jak je chvilku klid, už je nám to podezřelé a čekáme, odkud se co přižene. Je to víc než spolehlivé…
Tobě přeju, ať Tě vývoj situace příjemně překvapí.
A nechceš se toho ředitelování nakonec ujmout sama?