Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Víra, náboženství, sekty....
Kdo se nestydí psát o tom, v co věří či nevěří, zda jsou ateisti či dogmatisti, zda patří k nějaké novější církvi, či vyznávají „klasické“ křesťanství, ale i „darwinisté“, napište co je vaším hnacím motorem, a v čem spatřujete smysl svého žití.
Bylo by fajn, kdybychom to zvládli bez vzájemného napadání, ikdyž názory a životní pohledy se mnohdy hodně různí. Je dobré si říct, že s tím nesouhlasím a proč, ale nadávat a zesměšňovat se nechceme.
Otevřeně říkám, že mám problém přijmout za své většinu náboženství, protože by mě příliš svazovaly a omezovaly, z mého pohledu až nesmyslně. Na druhou stranu jsem vybavena docela velkou dávkou pochopení pro odlišné myšlení. Sama jsem docela dlouho tápala, než jsem našla „svou cestu“. Nezazlívala bych tedy nikomu jeho názory, pokud neškodí druhým lidem.
CÍRKEV ŘECKOKATOLICKÁ
Samostatná součást katolické církve, používající východní (byzantský) obřad, součást skupiny tzv. uniatských církví, které vznikaly po východním schizmatu (r. 1054). Církev uznává primát římského papeže, obřad však praktikuje byzantsko-slovanský, při obřadech se užívá staroslověnštiny, tj. staré církevní slovanštiny, nebo slovenštiny, výjimečně i češtiny. Věrouka je totožná s církví římskokatolickou. Je uznáváno sedm svátostí a dále svátostiny, jako je svěcení a žehnání. Církev mimořádně zdůrazňuje úctu ke svatým Cyrilu a Metodějovi. Liturgie je bohatá na symboliku. Biskupové a ovdovělí kněží jsou vázáni celibátem. První farnost na českém území byla zřízena r. 1933. V r. 1950 byla církev postavena mimo zákon a věřící úředně prohlášeni za pravoslavné. Činnost církve byla obnovena v r. 1968. Základní jednotkou je farnost, nejvyšším organizačním útvarem v ČR je apoštolský exarchát pro řeckokatolíky.
PRAVOSLAVNÁ CÍRKEV V ČESKÝCH ZEMÍCH
K rozdělení na dnešní pravoslavnou a katolickou církev došlo r. 1054. Věroučně i organizačně vychází z apoštolské tradice raného křesťanství, základní články víry jsou shrnuty v nikajsko-konstantinopolském vyznání. Podle pravoslavného učení vychází Duch svatý pouze od Boha – Otce, nikoliv též od Boha – Syna jako v katolicismu či protestantismu. Pravoslaví neuznává primát římského papeže, uznává sedm svátostí, ctí bohorodičku, světce, anděly, relikvie. Pravoslavní mají převážně ženaté duchovenstvo, č ást kněží jsou mnichy a žijí v celibátu, z nich se vybírají biskupové. Jednotlivé místní církve jsou samostatné (autokefální). Základní jednotkou je církevní obec (farnost), vyššími územními celky jsou protopresbyteráty a eparchie. V českých zemích jsou dvě eparchie v čele s biskupy, biskup pražské eparchie má titul metropolita a je nejvyšším představitelem této církve.
Tak k „těm“ se ,prosím, hlásím já – ale to už se o mě ví :)))
CÍRKEV ŘÍMSKOKATOLICKÁ
Katolická církev západního (římského) obřadu. Jedná se o nejpočetnější a nejvlivnější křesťanský směr. Jádrem učení je – jako u jiných církví – nauka o narození, životě, smrti, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše Krista a současně nauka o jeho soupodstatnosti s Bohem – Otcem. Základním věroučným pramenem je bible jako střed a vrchol tradice . Víru oficiálně vyjadřují koncily a papežové. Základem kultu je sedm svátostí (křest, biřmování, eucharistie, smíření, svátost nemocných, svěcení kněží, manželství) a dále svátostiny (např. vymítání zlých duchů, žehnání různých předmětů apod.). Klíčovou pozici zaujímá svátost eucharistie, při níž je podle víry katolické církve skutečně přítomen Kristus, jeho tělo a krev, pod znameními chleba a vína. Na rozdíl od pravoslaví katolicismus učí, že Duch svatý vychází jak od Otce, tak i od Syna. Dále mj. učí o věčné blaženosti a věčném zavržení a o očišťování duší zemřelým na prahu věčné blaženosti. Biskupům a kněžím j e uložen celibát, spolu s nimi působí ženatí i svobodní jáhni. Nejmenší organizační jednotkou je farnost, v čele katolické hierarchie stojí papež. V ČR existují 2 církevní provincie (česká a moravská) a 8 biskupství.
CÍRKEV ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE
Církev protestantského typu s některými výraznými věroučnými zvláštnostmi: svěcení soboty, křest na základě víry, přísná pravidla střídmosti (resp. péče o zdravý životní způsob), očekávání brzkého skutečného, viditelného druhého příchodu Spasitele. Odmítá posvátnou tradici, přijímá učení o boží Trojici a o Ježíši Kristu ve shodě s ostatními církvemi. Lidská duše v pojetí adventismu není nesmrtelná. Křest a večeře Páně zde nemají charakter svátostí, ale obřadů. Neuznává žádné křesťanské svátky kromě svátku „sedmého dne v týdnu“, tzn. soboty. První zmínky o adventismu v Čechách jsou z r. 1892, první sbor byl založen v Praze r. 1902. CASD byla uznána v r. 1951, po následném zrušení pak opět uznána v r. 1956. Základní jednotkou je sbor, nejvyšším orgánem je ústřední konference.
VESMÍRNÍ LIDÉ
Vesmírní lidé jsou typickou sektou zvláště proto, že sami se za sektu nepovažují a mluví o sobě jako o láskyplných lidech z vesmíru. Základem jejich filosofie je tvrzení o existenci mimozemské civilizace, které lidstvo sleduje. Vesmírní lidé věří, že budou-li dostatečně láskyplní a věříci, mohou „převibrovat“ do vyšší dimenze, kde budou žít v kvalitnějších podmínkách v nové společnosti. Významnou postavou tzv. Sil světla je Astat Šeran – údajný velitel Velké vesmírné flotily deseti milionu mateřských lodí s velitelstvím na vesmírné stanici Šaré. Jestli chcete poznat tento prapodivný svět vymývačů mozků, můžete zavírat na jejich oficiální stránky. Přivítá vás kouzelná hudba Moonlight sonaty a zde si můžete přečíst, jak se tímto vesmírným člověkem státi…
Ájíku,
někdo má třeba rád překvapení…:o)
Dřív bylo běžné, že se spojovaly rody a majetek, a chudáci lidi se poznali kolikrát až na zásnubách, třeba si vůbec nepadli do oka a museli spolu žít, rozvody (i kdyby existovaly) by byly nepřípustné.
Často kupodivu takový svazek vydržel poměrně fungující po celou dobu, „jen“ tam nebyla láska. Zvykli si na sebe, respektovali se, ale nemilovali se. Smutné, co?
V dnešní době takřka nemyslitelné. Až na Moonisty. 🙂
Juj, tak to je masakr – s takovým partnerem bych asi dokonalé manželství nezaložila… seznámit se se svým mužem až na svatbě…
CÍRKEV SJEDNOCENÍ (MOONISTÉ)
Oficiální název: Společenství ducha svatého pro sjednocení světového křesťanství, zal. 1954 v Koreji
Vychází z: křesťanství a orientálních systémů.
Charakteristika: Náboženská a politická organizace. Základním spisem jsou Moonovy Boží zákony. Na veřejnosti ji reprezentují různé organizace, které bojují proti komunismu, usilují o mír, rozvoj rodiny. Vedení Církve sjednocení vybírá přijímaným svobodným mladým lidem manželské partnery s cílem založit dokonalé rodiny, a tím dokonalé lidstvo.
Zájemce a tudíž i potenciální člen se obvykle nedozví hned při prvních kontaktech, že jedná s náboženskou organizací. Církev sjednocení totiž založila mnoho různorodých a na první pohled nezávislých organizací. V Česku se nejčastěji setkáme s Federací rodin za mír ve světě, Federací žen za mír ve světě a studentským hnutím CARP. Církev sjednocení má i mnoho podnikatelských aktivit. Známou se však stala zejména díky hromadným svatbám. Partneři jsou na základě fotografií vybíráni samotným reverendem Moonem, přičemž se často seznámí až při obřadu nebo až po něm.