Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Hrubky
Tak mě na to přivedla Danasi, jak se omlouvá za hrubky, v tam-tamu. Někdy když po sobě čtu, co jsem napsala, tak mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Jak jste na tom vy?
Při této příležitosti se všem omlouvám za hrubky, které jsem napsala a které ještě určitě napíšu. Díky
Mno, já myslím, že moc chyb taky nedělám, ale občas se stane, zvláště, když píšu rychle a pak po sobě nečtu. Zrovna nedávno se mi podařilo napsat, že můj muž je velkorysí – hrůza 🙂 Občas se utne asi každý.
Ale hrubek si všímám, někdy to vážně rve oči 🙂
na vyjmenovana slova s predponou “vy“ je vyborná pomůcka…je jen snad 30 slov která mají “VI“ na začátku slova…lepsi je se naucit tyhle a vsude jinde psat vy:)
brmbulka
Mojí slabou stránkou je tedy interpunkce a s-, z-, to mi dělá asi největší potíže. Jak můžu, tak to slovo, u kterého si nejsem jistá, opíšu jiným výrazem. Lidově, prostě to nějak “okecám“((-:. Nejsem na svoji češtinu moc pyšná. A taky píšu všema deseti (mám dokonce i státnici – za lidovku(((-: ).
Danielo, tohle není vtip, to je skutečnost. Náš syn nemohl pochopit, proč ve slově VISET se píše i. V té době rád četl rodokapsy o indiánech, tak jsem se snažila mu to přiblížit přirovnáním, že když někoho za krádež koní oběsí, tak VISÍ na provaze, ruce podle těla, prostě vypadá jako to i. A on mi na to s klidem odpověděl: no jo, ale kdyby ho pověsili jako pánaboha (to měl od babičky), s rukama rozpřaženýma, tak to bude zase vypadat jako y. Já myslela, že mě v ten moment klepne, až jsem se tomu musela smát, že má vlastně pravdu. A pak vysvětluj.
Qinty
Po klávesnici lítám prsty ze strany na stranu a snažím se psát bez chyb. Jsem celkem dobrá na češtinu. To můj manžel je skončil s češtinou snad někde v druhé třídě u vyjmenovaných slov a čárek a háčků. Vždy,když mi píše SMS,tak už se jen usmívám,snad v každém slově je hrubka,snaží se,ale je víc línej,než učenlivej. Důležitý je,že umí napsat“miluji tě“ bez chyby a to ostatní? Je přeci jen roztomilé 🙂
Taky se snažím a moc se stydím, když mi něco ujede, ale ve slově “višně“ bych y nikdy nenapsala (moje tchýně ano) a to už mi šly oči vážně šejdrem:-)))
Cvrček
Sama píšu 10, myslím, že ani čeština mi nedělá problémy, ale nikdo není dokonalý, že. Tak si vždycky v tento moment vzpomenu na vtip od mé kolegyně.
Dva policajti mají udělat zápis o dopravní nehodě. Jeden říká druhému, ty, hele, jak se napíše u kina, měkký nebo tvrdý. Nevím, proč. No,ta nehoda se stala u kina a já nevím, jaké i. A druhý mu s klidem odpoví, TAK NAPIŠ, ŽE SE TO STALO U POŠTY. Takže z toho plyne, vše se nechá nějak řešit.
Hezký den a češtině zdar.
Jarka
holky , neřešte:)
Pravopisné chyby jsou mým strašákem ve skříni. Už jsem i uvažovala o nějakém “kurzu jazyka českého“, neboť školní znalosti jsou už částečně pryč a i pravidla naznala určitých změn. Vždycky jsem měla z ČJ jedničku a pravopisné chyby druhých mi způsobují pupínky, ale někdy si prostě nejsem jistá a poslední dobou se děsím chyb,které nenajdu ani po třetím čtení.
Součástí jednoho přijímacího řízení na pracovní místo na úřadu byl i “diktát“. Po absolvování písemných testů jsme chodili postupně na osobní pohovor. Komise mě uvítala slovy: “váš test byl nejlepší ze všech“ – začala jsem se dmout pýchou – než přišel dovětek – “měla jste v diktátu jen 36 pravopisných chyb“…!!!! Krve by se ve mně nedořezal… Dodnes nevím, jak je možné udělat v půstránkovém textu tolik chyb! Pravda, součástí byla velká a malá písmena ulic a míst, v čemž, jestli se nepletu, byly taky provedeny změny a čárky v hodně složitých souvětích, ale, jak známo, neznalost neomlouvá…
Kdyby se někomu chtělo upozorňovat mě na pravopisné chyby, byla bych vděčná žačka.. :-)))