Archivované diskuze jsou určeny pouze ke čtení.
Hráli si s vámi vaši rodiče?
Tak jako ludlinku inspirovala nuninka svou diskuzí k založení diskuze o spotřebičích, mě napadlo další téma – hráli si s vámi vaši rodiče?
Já si myslím, že díky všem moderním vymoženostem máme právě mnohem víc času na své děti.
Dělali jsme doma černou hodinku, jednou za čas a pamatuju si to dodnes. Všude se zhaslo, plížili jsme se s bráchou a našima po domě a bafali na sebe.
Když jsem byla nemocná, četl mi táta pohádky.
Ale tím to tak hasne. Máma byla pořád u plotny, pamatuju se, jak jsme jí s bráchou prosili, ať si jde hrát a ona nás odháněla, že musí vařit. Když nevařila, tak uklízela. Když neuklízela, tak jsme šli s ní pro trávu králíkům, pomáhali jsme jí na zahrádce anebo si hráli sami.
Neměli jsme automatickou pračku, ale fakt strašně dlouho, ještě v 90. letech, jen tu vířivku, takže máma prala napůl v ruce a já jí musela pomáhat. Ústřední topení si naši dělali, už když jsme byli s bráchou dospělí, do té doby jsme tahali popel a uhlí a dřevo.
Utkvěla mi věta mámy, když jsme žadonili, ať jde s námi na procházku: Nemám čas, mám moc práce, až budeš mít vlastní rodinu, tak to sama poznáš.
Takže tomu se bráním zuby nehty a radši se vykašlu na domácnost a jedu s dětma na výlet.
A když jsem tohle téma jednou nadhodila mé babičce (84),tak tu to vyloženě pobavilo. Museli hlídat mladší sourozence, pást husy a když byli větší tak i kravku, nosit vodu, chodit 5 km do obchodu na nákup a hlavně žádné hračky neměli, měla jednu knížku a jednu poděděnou panenku.
Diskuze týdne 41/2013
zrovna včera sjem si vzpomněla na tuto diskuzi, hráli jsme s Terezkou autobus, už to bylo nekonečný, a večer otravovala s pexesem, tak se obětoval tatínek
lussy co je lepší to nevím a asi ani nezjistíme jak…myslím že jsme nebyli až tak v ničem šizení, měli jsme kamarády a bylo to o něčem jiném….myslím že je lepší to co vyhovuje rodině jako takové…
musela jsem se culit když jsem četla o tvém domečku z lega…manžel povídal včera že je už na nervíky, malej si hraje pořád a sautama a dynosaurama, a jako že tam jezdí veze jim zmrzlinu, atd….a manžel říká já už nevím co tam mám vozit denně ho okupuje s tímto hraním….a my všichni jsme se toho taktně zbavili že to umí jen tatínek…ale je fakt že zase pexeso manžel do ruky nevyzme a posílá za mnou, to nesnáší 😀
Naši rodiče si se mnou a bratrem hráli v rámci možností, myslím, že se nám oběma věnovali dost, já to teda tak cítím. Je pravda, že stavěli dům, bylo pole, sad atd., prostě hrozně dřiny, ale dovedli to skloubit. Bylo to ale většinou jiné hraní než dnes. Pamatuju si,že taťka třeba něco dělal v zahradě ajá byla s ním, celá šťastná, že jsem s tatínkem 🙂
Naši rodičové si s námi nehráli…občas na kolo, na lyže, ale doma nepamatuji….hrála jsem si tedy s bráchou a kamarády 🙂
Díky holky, že jste se tak rozepsaly.
Víte o čem přemýšlím?
Nevím, jak vaši rodiče, ale táta pracoval od 6 do 14, takže byl každý den v půl třetí doma, máma dělala na zkrácený od 7 do 13,takže ta byla doma ještě dřív, než jsme přišli ze školy.
Říkám si, co je lepší, jestli to jde teda vůbec porovnávat.
Rodiče se nám moc nevěnovali, ale vystačili jsme si sami a věděli jsme,že jsou tam někde, kolem nás.
Dneska se dětem věnujeme co to jde (domeček z Lega si troufám tvrdit jsem stavěla s nimi min. 300 x),ale minimálně jeden z rodičů je pořád v práci.
Naše děti to berou jako fakt, že jeden z nás je v práci a v neděli jsou z toho úplně vykulený, že jsme všichni spolu.
Tak si právě říkám, co je lepší?
Lussy
Tak já doma vždycky víc vnímala, nebo chtěla jako rodiče vnímat tatínka, takže si pamatuju, že s náma chodil k vodě, chodil s běžkama, bruslit, na zahradě práce si vždycky vybavuju už jen s ním…Třeba se nám někdy stalo, že nám taťka pustil na gramofonu Hurvínkovu černou hodinku a to jsem milovala, zapálili jsme si svíčku a poslouchali jsme…S babičkou, za kterou jsem ráda chodívala, jsme hrávaly karty a pexeso…docela mi to i někdy chybí a mrzí mě, že to holky se svýma babičkama neznají, ale snažíme se vynahradit my rodiče 🙂
Byla jsem na tom jako nuninka. Jen s tím rozdílem, že já musela pěšky ke dvěma babičkám a jedné pratetě. Jinak neustálé gruntování, klepání koberců a matrací, praní a žehlení. A také každý měsíc minimálně 1x mytí oken a praní záclon.
Mám jednu dceru, zetě a skoro 14ti letého vnuka. Mám s nimi krásný vztah plný zábavy, smíchu a pohody. A špinavá okna mě fakt netrápí.
vyrůstala jsem ve stejné době,takže si taky dost pamatuju ,,pracovní soboty“,kdy se pralo/v obyč. pračce+ždímačka a máchání ve vaně/uklízelo,vysávalo atd..,mamka měla malou zahrádku,měli jsme králíky atd,jezdili jsme pracovat k prarodičům,kteří měli v podstatě velké hospodářství,ale i přesto si s námi rodiče hráli.Mamka byla přeborník v kartách a na večery s žolíkama,kanastou i autobusem si pamatuju velmi dobře :-)taky, ač nebylo peněz nazbyt ,jsme fakt hodně cestovali a moje dcera jen kouká,když začnu vyprávět příběhy spojené s tím nebo oním zámkem,hradem,jeskyní.Mamka to uměla dát do příběhu,takže mám dodnes pocit v těch papučích na parketách,že já jsem ta princezna/teď už královna/ co v tom hradě bydlela :-)taky jsem chodili na výšlapy/organizované pochody/ v cíli jsme dostali tatranku,diplom a medaili a cítili se jako vítězové maratonu:-)aby nás cesta bavila tak naši vymýšleli různé soutěže a až teď oceňuju co nám všechno dali 🙂
odpověď na Tvou otázku – ne… Neměla jsem moc hezké dětství. Spíš jsem si hrály se sourozenci. Ale i vztahy mezi námi byly a jsou narušené….
Lussy, odpověď na Tvou otázku je: “ANO“.
Moji rodiče si s námi hráli. Každý jinak. Můj tatínek byl vždycky “kamarád“, nikdy to nebyl “otec“. Chodil s náma na lesní hřiště a hrál s náma všechno – panáka, na schovávanou, vybíjenou, kopanou i nohejbal. Když jsem byla malá, houpal mě na houpačce až do úplného vyčerpání. Chodil s náma bruslit na rybník, lyžovat na kopec, v létě na koupaliště – a všechny nás naučil plavat.
Hráli jsme doma pexeso, šaška, člověče, nezlob se, černého Petra, prší, žolíky (celá rodina, všichni).
Maminka nám hodně četla. Večer před spaním nám četla. A vzpomínám na to, jak s náma hrála “město, stát, věc, rostlina, zvíře“.
A jak jsi zmínila – když jsem byla nemocná – se mnou doma býval tatínek – a také mi četl – oblíbená knížka “Krása nesmírná“.