Určitě to znáte každá… Srdce buší nedočkavostí, nervozita stoupá, v čekárně se mi „chce“ i když už jsem dvakrát byla. Ano, dneska je ten den D, kdy se dozvím, kdo že mi to rajtuje v bříšku. Jestli malý fotbalista nebo princezna se sklonem k bojovým sportům.
A nechám si to pro sebe, bude to takové moje malé, veliké tajemství. Aspoň pár týdnů všechny nechám v napětí a budu je mučit, že vím konečně víc, než oni.„Pojďte si dál,“ zve mě sametový hlas infantilní sestřičky.
Určitě je to holka, přesvědčuji sama sebe. Bude to Hanička. Úplně ji vidím v džínové sukýnce a námořnickém tričku. A konečně vynosíme všechny ty nádherný oblečky, co posílala teta z „Anglálije“ starší dceři Elince. Hadříky jsou nové, protože vždy byla s informací o stáří Eli o dvě až tři čísla pozadu.
Už jsem třikrát potratila v raném těhotenství a na beton to byli kluci, protože všechny moc dobře víme, že to druhé pohlaví zkrátka míň vydrží!
V kabince už se třesu zvědavostí a nervozita stoupá. Usedám či spíše ulehám na tu supermoderní, do každého detailu vymakanou „kozu“ a tetelím se pohledem na obrazovku, kde se právě objevuje moje radost v celé své 3D kráse.
„Prstíky, patička, kolínko“ komentuje každý záběr paní Dr.
„Výš, výš, ještě o kapičku nahoru, no tak…,“ v duchu fandím a snažím se rozpoznat každý detail. Všechno mi to samozřejmě splývá v jeden celek, protože pan učitel anatomie měl samozřejmě pravdu, že v tomto oboru ze mě nikdy nic nebude.
„Chcete vědět pohlaví?“, ptá se mě Dr.
„No jasně, že to chci vědět, i když si myslím, že si myslíme, že to víme!“ blekotám nesmysly a doufám, že to tak dělá každá nervózní, nedočkavá matka.
„Tak já Vám to ukážu. Pořádně se dívejte! Tady je kolínko, stehýnko,“ vysvětlujeme mi celou svalovou soustavu.
Civím na monitor a vidím kolínko, stehýnko, nějaký prstík, zadeček. Samozřejmě dělám, že tomu náramně rozumím, kývu jak osel a nevím. Počkat! Nějaký prstík? Holčička má za stehýnkem prstík? Mezi zadečkem a nožičkou žádný prstíky nejsou!!!
„Já mám v bříšku kluka?“ptám se nevěřícně, s obavou, jestli ze sebe neudělám blbce.
Paní Dr. na mě souhlasně mrkne a mnou se rozlévá blažené, nepopsatelné teplo. Ještě, že jsem byla dvakrát čůrat, protože to bych si určitě krupla blahem! Tak u mě se ubytoval kluk jako buk. V tu ránu mě napadá, že růžová výbava z Anglálije nám bude k ničemu, ale co už. My budeme mít chlapečka, s prstíkem mezi nožičkama a Elinka bráchu, kterého si moc přála.
Odcházím z čekárny, stále se zaraženým úsměvem na tváři. Vymačkávám na telefonu číslo taťky čekatele a okamžitě, pěkně za tepla, mu sděluji novinu s velkým N!
„To neee, ty si ze mě děláš srandu, že jo?“ zkouší nastávající otec můj břitký smysl pro humor. Po delší chvilce přesvědčování o tom, že snad vím, kdy si dělat legraci a kdy ne, mně uvěřil a začal žhavit dráty dál, do nitra své rodiny. Abych nebyla pozadu, obtelefonovala jsem babičku a tetičky, pár desítek svých nejbližších přátel a hodila info na Facebook.
Já jsem totiž šťastná a v tu chvíli u mě nevydrží ani to největší tajemství světa!
Napsal/a: Kačí
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (12 vyjádření)
Cetla jsem to jednim dechem a s usmevem! 🙂 Moc pekne!
Nejak podobne to bylo u nasi nejmensi..Jenze ja tusila,verila..ze mam v brisku holcicku..I velky deti sedeli tenkrat v cekarne..A cekali vsichni,s cim prijdu..A to jsem mela plan,ze nikomu nic nereknu :-)Jenze kdyz jsem vysla z ordinace,muj siroky usmev a vyznamne povytahle oboci, prozradil vse..a ze jsem se nepletla:-)I kdyby tam byl kluk,je to fuk.Hlavni je zdrave mimusko 🙂
Preji hooodne stesticka!
(ten mam dve holky-20 a 7r. a syna-18r.)
Moc hezký článek!
Taky bych nevydržela 🙂
Skvělý článek 🙂 Já mám doma dva kluky, a když mi u 3. ,miminka sdělili, spíše potvrdili, v 17. tt., že je to vytoužená holčička, málem jsem s manželem ani radostí neodešli z čekárny:) Vydržela jsem to nikomu neříct asi 2,5 minuty 🙂 Ta radost se nedala vydržet a musela jsem to všem co čekali prostě říct a vykřičet to do světa, že manžel to konečně dokázal a upletl mi princeznu,´na kterou jsem 10 let čekala. Chápu tedy to nadšení 🙂 Přeji moc zdraví mamince i miminku
Skvěle napsáno.
My si tedy necháváme pohlaví až k porodu, nějakému zbytečnému očumování na uz taky nefandím, nicméně hodnotím za pět, protože se mi skutečně perfektně četlo. A doufám, že se dočkám i dalších článků.
Díky za komenty, moc mě potěšily!!! 🙂
Matildo: … klobouk dolů, to já jsem slepičí prdelka… já měla v plánu to tutlat tak týden, max. dva, a stejně nic!!!
Mějte parádní podzimní dny!
Moc hezký článek. 🙂
Nádherně napsané, hodnotím plným počtem hvězdiček, krásně se mi to četlo 🙂
Jsem asi jedna z mála, co si nechala tajemství pro sebe až do porodu? O našem chlapečkovi jsem věděla asi od 16. týdne a povedlo se mi skvěle mlžit. Na ten výraz mého muže – po tolika dcerách konečně kluk – koukal jak nevěřící Tomáš – na ten nikdy nezapomenu 🙂
Držím palce a těším se na další článečky plné humoru 🙂
Opravdu krásně napsaný článek 🙂 I když jsem se nejprve mylně domnívala, že miminko si přeci jen ponechá zatím své tajemství pro sebe
přeju pohododvé těhu….také nedokážu takovou věc udržet….
Hlavně, že bude miminko zdravé, jestli kluk nebo holka to je přece jedno 🙂
Gratuluji a přeji pohodové těhotenství 🙂
Fajný článek 🙂
Přeju pohodové těhu a toho kluka jako buka 🙂
Nám říkali u druhého asi 2x holku a až na 3D se potvrdil kluk a taky jsem nevydržela neříct 🙂
Báječně napsaný článek, super!
Já taky hned troubila do světa, jestli mám v bříšku holku nebo kluka a nechápu, jak to někdo, kdo to ví, vydrží tutlat 🙂
Mobile Sliding Menu